Komunisté vás budou strašit nezaměstnaností, není to pravda, ničeho se nebojte. Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, ze jsem nepřítelem socialismu, že chci v naší zemi obnovit kapitalismus, že jsem ve službách imperialismu, od něhož přijímám tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků… Byly to všechno lži, jak se záhy přesvědčíte, protože tu brzy začnou vycházet knihy, z nichž bude zřejmé, kdo jsem a co si myslím. Slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na jedno volební období, ale pak bych se chtěl věnovat práci dramatika. Také vám slibuji na svou čest, pokud se za mého volebního období nezlepši životní úroveň v ČSFR, sám odstoupím z funkce. V budoucnu se podle mého mínění musí prezidentský úřad vymezit. Prezident nemůže mít tak velké pravomoci, jaké má dnes. Pro mě není rozhodující s jakým slovem jsou sociální jistoty spojovány, ale to, jaké jsou. Já si představuji, že by měly být daleko větší, než jaké poskytovalo to, co mnozí nazývají socialismem. Možná se ptáte, o jaké republice sním. Odpovím vám: O republice lidské, která slouží člověku, a proto má naději, že i člověk poslouží jí. Za svůj třetí úkol považuji podporu všeho, co povede k lepšímu postavení dětí, starých lidí, žen, nemocných, těžce pracujících, příslušníků národních menšin a vůbec všech občanů, kteří jsou na tom z jakýchkoliv důvodů hůře než ostatní. Žádné lepší potraviny či nemocnice nesmí být výsadou mocných, ale musí být nabídnuty těm, kteří je nejvíce potřebují. Připravujeme koncept důkladné ekonomické reformy, která nepřinese sociální stresy, nezaměstnanost, inflaci a jiné problémy, jak se někteří z vás obávají. Svádět všechno na předchozí vládce nemůžeme jen proto, že by to neodpovídalo pravdě, ale i proto, že by to mohlo oslabit naši povinnost samostatně, svobodně, rozumně a rychle jednat… Všichni chceme republiku, která bude starostlivě pečovat o to, aby zmizely všechny ponižující přehrady mezi různými společenskými vrstvami, republiku, v níž se nebudeme dělit na otroky a pány. Toužím po takové republice víc než kdo jiný. Náš stát by už nikdy být přívažkem či chudým příbuzným kohokoliv jiného. Musíme sice od jiných mnoho brát a mnohému se učit, ale musíme to po dlouhé době dělat zase jako jejich rovnoprávní partneři, kteří mají také co nabídnout. Jsou lidé, kteří kalí vodu a panikaří, že se bude zdražovat. Dávejte si na ně pozor! Ptáte se s údivem, jestli bude inflace, jestli bude zdražování? Mnohokrát a jasně tato vláda řekla ve svém programovém prohlášení, včetně dalších dokumentů a ministři na svých tiskových konferencích, že jejich úsilím je, aby přechod od neekonomiky k ekonomice byl pokojný, bez sociálních aspektů, bez návaznosti nezaměstnanosti, bez jakýchkoliv sociálních krizí nebo podobně. Jestli se sem tam pohne cena cigaret nebo něčeho, to v téhle chvíli nevím, zatím je snaha, aby se nehýbalo nic, alespoň v nejbližších měsících. Žádné gigantické zdražování nebo dokonce nezaměstnanost, jak to panikáři systematicky šíří, nic takového nepřipravujeme. Již nikdy do žádného paktu nepůjdeme. Podle mého mínění nesmí náš stát šetřit na investicích do školství a kultury… Také náš mnohokrát deklarovaný úmysl provést reformu tak, aby nevedla k velkým otřesům, velké inflaci, nebo dokonce ke ztrátě základních sociálních jistot, musí naši ekonomové přijmout prostě jako úkol, který jim byl zadán. Zde neplatí žádné NEJDE TO“.

Václav Havel v listopadu 1989 na Letenské pláni

Komunisté vás budou strašit nezaměstnaností, není to pravda, ničeho se nebojte

Tak hele, Vašíku. Nezaměstnanost u nás nikdy nebyla problém? A co těch půl milionu lidí na pracáku v první polovině 90. let? Co zavřené fabriky, co ženský v pohraničí, co přišly o práci a pak tam stáli Vietnamec vedle Vietnamce s tržnicí, zatímco chlapi seděli u piva, protože nebylo kam jít makat?

Ano, komunistický model práce pro všechny byl často absurdní (lidi se váleli po kantýně, protože na ně práce nebyla). Ale tvrdit, že nezaměstnanost nebude – to byla pohádka. Havel mohl mít dobré úmysly, ale realitu neodvoláš jedním heslem na pódiu.

Tvrdili, že chci obnovit kapitalismus, ale byly to všechno lži, jak se záhy přesvědčíte

No tak moment. Co to jako bylo potom? Kuponovka, Klausova privatizace, Bakalové, Kellnerové, PPF, Agroferty, šejdíři, bílí koně, tunelování bank, OKD a Bečvy? To nebyl kapitalismus? Neříkám, že Havel byl architekt té rozkrádačky. Ale on byl prezidentem během toho bordelu. A kapitalismus jsme tu obnovili, a ještě jak. Divokej, neřízenej, hrabivej. A to že nechtěl být majitelem podniků – jo, on osobně možná ne, ale nechal to otevřené pro jiný hochštaplery.

Slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na jedno volební období

Haha! A kolik období nakonec dal? Dvě. Nikdo ho nedonutil tam sedět dál. Prostě ho to chytlo. A já mu to zas tak nezazlívám – moc chutná sladce i tomu, kdo se dušuje, že ji nechce.

Pokud se za mého volebního období nezlepší životní úroveň v ČSFR, odstoupím

Tak tohle je nejlepší fór. Životní úroveň mnohých šla do kopru. Kdo měl podnikatelského ducha, kšeftařil, anebo kradl, ten vyletěl nahoru. Ale lidi na periferii – horníci, textilky, skláři, zemědělci – šli do háje. Důchody bídný. Rentiéři se smáli. Kdepak rovnost. Odliv mladých lidí za prací na Západ. Nemocnice krachovaly, léky se začaly platit, školství podfinancované. Tak se ptám – proč Havel neodstoupil?

V budoucnu se musí prezidentský úřad vymezit. Prezident nemůže mít tak velké pravomoci.

No tak jasně. A kde to vymezení je? Prezident u nás má sice papírově slabé pravomoci, ale reálně má OBROVSKOU politickou a morální sílu. Stačí se podívat na Zemana, Klause, Havla samotného. Všichni zasahovali daleko za protokol.

Sociální jistoty musí být větší než za socialismu

Ehm. No tak to se nepovedlo. Protože se stalo přesně to, co se stát muselo: ekonomická transformace musela někoho bolet. Sociální jistoty se zmenšily, zdravotnictví už dávno není rovné pro všechny, školství čím dál víc rozděluje lidi podle peněženky rodičů. Potraviny? Podívej se na dnešní ceny másla, ovoce, zeleniny. Dnes si důchodce rozmyslí, jestli si koupí kuře, nebo prášky na tlak.

Nezaměstnanost, inflace, zdražování? Nic takového nepřipravujeme.

Tahle věta je tak mimo, že bych ji nejradši tesala do kamene jako varování pro příští generace. Přesně tohle všechno přišlo. A ještě jak!

• Inflace? V roce 1991 přes 50 %.

• Nezaměstnanost? 10 % v některých regionech během 90. let.

• Zdražování? Úplná smršť, hlavně potravin, energií, nájmů.

• Sociální otřesy? Tunelování bank, exekuce, bezdomovectví.

Neříkám, že transformace mohla být úplně hladká. Ale Havel ty lidi prostě vodil za nos sladkým kecáním, že nebude žádná bolest. A pak se tvářil překvapeně, když ta bolest přišla.

Žádné lepší potraviny či nemocnice nesmí být výsadou mocných

A teď se podívej, kolik nemocnic má „nadstandardní“ pokoje, za které se platí. Kolik lékařů bere úplatky, aby tě vzali rychleji na operaci. Kolik potravin má kvalitu „pro východ“ a „pro západ“. On to nechtěl – ale prostě to přišlo.

Náš stát by už nikdy být přívažkem či chudým příbuzným kohokoliv jiného

Aha. A proč se teď klaníme Bruselu, Berlínu, Washingtonu a nadáváme na to, že jsme montovna? Neříkám, že to jde řešit lusknutím prstu. Ale fakt nejsme rovnoprávný partner. Havel chtěl krásnou morální politiku – ale realita je o penězích a zájmech. A tam jsme pořád malí.

Musíme to dělat zase jako rovnoprávní partneři

To jsou sny a taková je realita:

• vyrábíme kabely, auta, zrcátka.

• vývoj a patenty mizí na Západ.

• platy? Poloviční oproti Německu.

• důchody? Ještě horší.

My jsme pořád chudý příbuzný. O trochu slušněji oblečený, než v 80. letech, ale pořád chudý.

Žádné gigantické zdražování

Tak tohle je skoro na diplom za politický humor. Protože přišlo gigantické zdražování všeho. Jen za poslední roky ceny vyletěly do kosmu – energie, potraviny, bydlení. Komu dnes zůstane z důchodu víc než na nájem, prášky a trochu rohlíků?

Shrnutí:

Havel lhal? Ne nutně vědomě, ale sliboval věci, které nebyly možné. A že si lidi mysleli, že je spasí od všech problémů – to nebyla vina jen jeho, ale i davů, co ho zbožšťovaly. Lidi prostě chtěli věřit v pohádku, že transformace nebude bolet.

Dnes jsme montovna, rozdělená společnost, s vybydleným pohraničím a se státními rozpočty v deficitech. Nejsme otroci, to je fakt. Ale rozhodně nejsme ráj pro důchodce, nemocné nebo chudé. A že tady nebude nezaměstnanost? To je vtípek století.

Abych to zakončila po tauriskovsku: Havel byl dramatik, ale prachbídný ekonom a politický amatér. Což neznamená, že všechno zpackal schválně. Ale že se realita prostě neřídí krásnýma slovama na Letné.