Europoslanec Filip Turek, zvolený za hnutí Motoristé sobě, se na sociálních sítích pochlubil videem, na kterém si to šine po dálnici rychlostí 230 km/hod. V běžném provozu. A ne, nešlo o závodní okruh, ale o skutečnou veřejnou komunikaci. Ačkoliv na německých dálnicích se podobné rychlosti někdy tolerují, v České republice se jedná o jasné porušení zákona. A to přibližně o 100 km/hod. Nad limit.

Kdyby to udělal běžný řidič, měl by na krku pokutu jako vrata a zřejmě i odebrané řidičské oprávnění. Ale když to udělá politik, který má reprezentovat občany v Evropském parlamentu? Pak je z toho PR show a virální video. Bravo!

Vzor pro mladé? Nebo spíš varování?

Filip Turek rád vystupuje jako hlas motoristů, jako člověk, který rozumí autům a hájí svobodu na silnicích. Jenže tahle svoboda má své limity. A když politik sám ty limity ignoruje a ještě se tím chlubí, vysílá tím jasný vzkaz: pravidla jsou pro jiné. Já jsem výš.

Mladí řidiči, kteří se teprve učí zvládat provoz, si z takového chování mohou vzít špatný příklad. A že jich není málo – každý rok přibývají tragédie způsobené nepřiměřenou rychlostí. Chceme, aby veřejní činitelé přilévali olej do ohně?

Co na to zákon? A co morálka?

Zákony platí pro každého. A pokud je někdo poruší, měl by nést důsledky – bez ohledu na funkci či popularitu. Nejde jen o sankce. Jde o princip. Pokud si máme být rovni před zákonem, nesmí existovat výjimky pro politiky s rychlým autem a egem větším než motor.

Navíc je tu otázka morálky. Jak může někdo, kdo otevřeně pohrdá bezpečností ostatních účastníků provozu, mluvit o odpovědnosti v evropské politice? Jak může rozhodovat o zákonech, když sám základní zákon silnic ignoruje?

Na závěr: volant není hračka

Filip Turek ukázal, že mu víc než o odpovědnost jde o pozornost. Ale politika není TikTok. A silnice není závodní dráha. Pokud si to neuvědomí on sám, měl by mu to připomenout zákon. A pokud ani ten nepomůže, pak je čas, aby mu to připomněli voliči. Protože silné auto neznamená silný charakter.

Rubrika: Bez servítků