Tak tohle je jiný level! V Rumunsku to vře. Ústřední volební komise si řekla: „Ústavní soud? Co to je?“ a rozhodla, že kandidatura Calina Georgescu do opakovaných prezidentských voleb v květnu prostě neprojde. A to i přesto, že Ústavní soud rozhodl jinak. Jo, čtete správně – komise rozhodla, že soudní rozhodnutí je jaksi… ne zrovna závazné. A to už je teda pořádný malér.

Jak na to reagovali Rumuni? No, vypukly pořádné nepokoje. Lidi vyšli do ulic a začali si vyměňovat názory (někdy i trochu hlasitěji, než by bylo třeba). Georgescu, kterému to evidentně není jedno, se obrátil zpátky na Ústavní soud. A teď pozor – soud má 48 hodin na to, aby rozhodl. To je teda napětí! Kdo by si pomyslel, že v Evropě 21. století budeme sledovat, jestli nějaký soud stihne rozhodnout do dvou dnů?

A teď pozor – pokud si myslíte, že se to týká jen Rumunska, tak bacha! Georgescu si už nařídil, že pokud něco projde, bude to jasný signál, jak to vlastně s tou demokracií v Evropě vypadá. A podle jeho slov to vypadá, že evropská politika začíná směřovat spíše k… no, něčemu, co si radši nechceme ani představovat.

Což nás přivádí k otázce: Je EU opravdu tak silná, že může rozhodovat o tom, kdo smí a kdo nesmí kandidovat? Kdo bude v politice a kdo ne? Vypadá to, že Evropská unie se v očích některých začíná měnit na takového velkého bratra, který nám ukazuje, co smíme a co nesmíme. Ať už máme na tohle všechno názor jakýkoliv, jedno je jisté – rozhodně máme co do činění s nějakou tou evropskou „policejní státem“.

Možná si říkáte, to je v Rumunsku. U nás to nehrozí. No a já říkám, že volby v říjnu na které čekáme se pokusí EU zvrátit ve svůj prospěch. Jenže to co potřebuje EU, určitě nepotřebuje Česko a jeho občané. Zase je to o nás a o našem rozhodnutí.