Politici si staví svůj trůn na našich ramenou a my jim ještě poděkujeme za čisté boty. Obrázek mluví jasně: masa lidí drží prkno, na kterém si někdo nahoře v klidu tvoří svoje „geniální“ nápady. Jeden krok zpět a je po parádě. Ale koho by to bavilo? Je lepší postávat a poslouchat, jak nám ten nahoře vyměňuje rozum za věčný dík.

Proč si necháme diktovat?

Protože jsme se narodili do doby, kdy už protestovat znamená hlavně sdílet. Sdílet na Facebooku a zapálit si revoluční cigáro u Netflixu. Dřív lidé vytáhli na barikády s vidlemi, dneska si stěžují na Twitteru a doufají, že lajky změní svět. A to je ten průšvih. Neuvědomujeme si, že kdybychom tím prknem zatřásli, celá tahle „velkolepá“ pyramida by se zhroutila rychleji než politická kauza v přímém přenosu.

Jak to, že máme vždycky čas?

Protože nám ten nahoře slibuje, že něco bude „za tři roky.“ Naši politici nás mají všechny za šachové figurky. Dají pár řádků o tom, jak jsou lidé základem demokracie a hned je jasné, že nás berou spíš jako podloží. Věděli jste, že nejčastější slovo, které uslyšíte od politika, je „trpělivost“? Trpělivost, zatímco oni si berou vše okamžitě.

Tak co teď?

Asi část z nás řekne: „No jo, ale co zmůže obyčejný člověk?“ A to je ta tragédie. Každý, kdo si tuhle otázku pokládá, si ji pokládá na prkně, které drží. Příště, až se politik na mikrofonu rozezpívá o tom, jak to „bez vás nezvládne“, zkuste udělat krok zpět. A uvidíme, kdo komu vlastně děkuje.

Takže co říct na závěr? Jste to vy, kdo má moc. Ale jen pokud vám prkno nebude připadat jako parket na diskotéce, kde tancují jen ti nahoře. Sáhněme si na srdce (a na telefon): křičíme dost, nebo jen sdílíme, že se nám to nelíbí? Protože tahle show bude pokračovat, dokud budeme držet rovnováhu. Stačí, aby jeden odešel a celý „systém“ se najednou ocitne ve volném pádu. Otázka je: kdo bude první?

A pokud budete potřebovat inspiraci, podívejte se na ten prknový obrázek ještě jednou. Já osobně si ho dávám jako tapetu na mobil.