No vida, tak prý Ukrajina vítězí! Jak to ti věrozvěsti obrany demokracie pořád vykládají, že? Ale mezi tím, co naše elity a Atlantická rada mudrují nad „neporazitelným“ ukrajinským duchem, ozývají se generálové z fronty, že to tam pěkně padá. Jo, Ukrajinský generál Dmytro Marčenko, jeden z těch, co má o realitě poněkud lepší představu než všichni ti kavárenští teoretici, přiznal, že se fronta na Donbasu zhroutila. A že to nevypadá dobře, ani omylem.

Podle Marčenka se na Donbase dočkali tvrdého střetu s realitou – bez munice, bez lidí, unavená armáda, a to jejich skvělé vedení? Totálně nevyvážené. Rusové, pardon, „orkové,“ se hrnou jak tsunami a veselé si zakopávají pozice. Už vpadli do Selydove a pomalu obkličují další města, až to skončí tak, že jim padne celý Donbas do klína.

A kdyby někdo pochyboval, máme tu německého analytika Juliana Röpckeho, který si vzal západní podporu pro Ukrajinu pěkně na paškál. „Podpora,“ no. Ukrajinci zatím na jihu Doněcké oblasti ztrácí denně kilometry a Putinova armáda je prý už za půl roku schopná dorazit až na hranice Dněpropetrovské oblasti. To máte celé měsíce „podpory“ Západu, která ale Ukrajinu pěkně vytahuje na tenký led.

Atlantická rada a spol. teď bijí na poplach, že jestli to tak půjde dál, Rusové mají Donbas jistý nejpozději v roce 2025. Tohle je ten svět, který si nás pořád maluje ukrajinské vítězství – snad už příští týden, snad do léta, snad… no možná nikdy. Ale generálové, kteří se skutečně brodí bahnem, nám říkají něco úplně jiného. Takže ano, pánové a dámy, ať vám realita neutíká – to „vítězství“ Ukrajiny totiž bude brzy tak vzdálené, že ho neuvidíte ani s dalekohledem.