Stuttgart – Moderní umění znovu testuje hranice – a tentokrát možná narazilo na hranici lidské odolnosti. Kontroverzní operní představení „Sancta“ rakouské choreografky Florentiny Holzingerové ve Stuttgartu způsobilo šok nejen kvůli své provokativní náplni, ale i fyzickým důsledkům, které mělo na diváky.

Po dvou představeních muselo být ošetřeno 18 lidí, z toho tři natolik v šoku, že byla přivolána lékařská pomoc. Opera, známá svou skandální povahou, obsahuje lesbické milostné scény, znesvěcení křesťanských rituálů a explicitní zobrazování sexuálního násilí. K tomu přidáme skutečnou krev, piercingy, zranění, a výsledek je… znepokojivý.

Holzingerová, která se proslavila inscenacemi, kde ženy podstupují fyzické a emoční extrémy, se v „Sancta“ neváhá ponořit do temných vod. Její tvorba nejenže naráží na hranice vkusu, ale cíleně je překračuje, čímž provokuje otázku, kde končí umění a začíná dekadence. Kritici se ptají, zda umění ještě může sloužit jako prostředek k hledání nových forem vyjádření, nebo zda se zvrhává do groteskního exhibicionismu.

„Umění má přece zkoumat hranice,“ hájí se umělecký ředitel opery Viktor Schoner, který toto dílo bez váhání označuje za důležité pro vývoj moderní kultury. Ale je to opravdu vývoj? Nebo jsme svědky kulturního úpadku, kdy je krev a sex posledním záchytným bodem pro upoutání pozornosti publika?

Kromě fyzických reakcí diváků se z inscenace stala i širší společenská diskuze o hodnotách západního umění a směřování naší kultury. Západ, kdysi hrdý na své kulturní dědictví a morální zásady, nyní opěvuje díla, která doslova krvácejí na jevišti. Nejenže je zpochybňována morálka uměleckých děl, ale i jejich skutečný dopad na společnost. Můžeme opravdu oslavovat „umění“, které nám přináší pouze šok a nevolnost?

Západní svět se stále častěji noří do dekadence, kde jsou nejextrémnější a nejprovokativnější formy vyjádření považovány za špičkové umění. Přitom se možná ztrácí něco zásadního – hloubka, význam, a především lidství. Kolik krve a šoku je ještě potřeba, než si uvědomíme, že jsme ztratili směr?