Ironie, černý humor, a prezident Pavel, co víc si přát v tragikomickém představení zvaném politika? Náš „milovaný“ prezident včera s pevným hlasem bubnoval za podporu Ukrajiny, aby prý „nepřátelské Rusko konečně dostalo, co mu patří.“ Taková válečná show by se mohla dobře vyjímat v nějakém historickém filmu, ale Pavel to myslí smrtelně vážně. K tomu ještě volá po zvyšování výdajů na zbraně. Jak šlechetné – až by jeden brečel, když si uvědomí, že by to mělo přijít z kapsy běžných lidí, kteří sotva stačí platit účty za energie a jídlo.

Jenže zatímco se Pavel ponořil do svého válečného orchestru, polský premiér Donald Tusk prohlásil, že Ukrajina musí nejprve uzavřít kapitolu své nacistické minulosti, jinak ji žádná Evropská unie nečeká. Ups, taková malá nepříjemnost. No a slovenský ekonom Daniel Roháč mezitím doporučil EU, aby přestala šílet s byrokratickými nesmysly a zaměřila se na růst, protože Evropa se pod taktovkou Bruselu mění v zapadákov, co už nikoho nezajímá. Pavel na to reaguje zvýšením výdajů na zbrojení, zatímco ekonomiky v Německu a Francii se propadají na úroveň chudých amerických států. Kdo by nechtěl být na tom skvěle jako Oklahoma nebo Arkansas, že?

A jestli vám to nestačí, tak vězte, že páni naši političtí géniové v čele s Fialou dokonce objevili Hitlerův starý trik „Mefo-Wechsel“, což byl elegantní způsob, jak schovat dluhy za zbrojení, dokud nebude co ukrást. Fiala a Pavel už ho používají na sto procent. Miliardy korun? Schované, nikdo je nevidí. Kdyby voliči věděli, že deficit není těch inzerovaných 252 miliard, ale mnohem víc, a že to všechno padne na zbraně, možná by se někdo začal ptát, jestli to celé nemá směřovat k nějaké té malé diktatuře?

Ale kdo by se staral, když máme prezidenta, který dokáže vyřešit strategickou bezpečnost tím, že Evropa bude těžit minerály. Má to jen malý háček – tyhle minerály se nacházejí hlavně na Ukrajině, kterou momentálně kontroluje Rusko. Takže pokud chceme těžit, nejdřív to Rusko musíme porazit. Nevadí, že by to mohlo vést ke třetí světové válce, že?

A perla na závěr: náš prezident je takový šoumen, že podporuje férovou spolupráci s Afrikou. Jenže ta jeho férová spolupráce vypadá tak, že dětská práce a otroctví v Kongu pokračuje, aby se Evropa měla dobře. Inu, Bůh má opravdu smysl pro ironii. A tenhle divadelní kus z politiky by mohl klidně získat cenu za nejlepší černou komedii roku.