Teď a tady se spolu zastavíme v čase. Nic kolem nás není tak důležité, jen my a náš zastavený čas. Ponoříme se spolu tam, kde není strach ani smutek, jen láska a radost. Spolu se podíváme na kouzelné slovo láska. Každý prý ji někdy potkal nebo potká. Možná ji i ztratil, ale pořád bude doufat, že ji opět najde. Láska je jako čas. Neměnná a přitom ubíhající, plyne stejně jako čas, který se nikdy nezastaví. Láska, pět písmen: L jako laskavost, A jako Amor, S jako společný svět, K jako krása, A jako ambra vonná. Cítíte tu vůni a tu sladkost na jazyku? To malé slůvko se v puse rozpouští jako srdce zamilovaných při prvním polibku.

Ne, čas teď není. Zmizel a jste jen vy a váš nekonečný prostor. Láska, jak něžně zaznělo toto slůvko u ouška milované osoby. Jakoby ho přinesl jemný vánek od moře, kde čeří vodu do malých, něžných vlnek, které se vám pomalu kladou k nohám v písku a laskají horkou kůži. Slunce se opírá do těla rozpáleného láskou a jakoby ještě více síly dodávalo vznikajícímu citu. Jemně přejedeš prstem po zavřených víčkách své lásky a pozoruješ, jak únavou usnula. Ulehneš vedle ní do vyhřátého písku a spojíte spolu své ruce. Jste spojeni rukama, mořem, sluncem a časem. Nechcete být nikým a ničím rušeni, ale musíte se vrátit do našeho času a žít si svoji pohádku v našem bytí.