Měli jsme snít o prosperitě a stabilitě, ale co nám SPOLU skutečně přineslo? Rekordní dluh, prázdné kapsy a pocit, že se na nás vláda z vysoka vykašlala. Jak říká staré přísloví: „když dva dělají totéž, není to totéž.“ A tak zatímco jiné země se zotavují z pandemie, my jsme se ocitli po krk v dluzích.

Dluhy jako na běžícím pásu

Nejprve se pojďme podívat na ten „skvostný“ rekord – dluh ČR vzrostl o skoro 430 miliard korun. Kdo by si myslel, že takový výkon je hodný obdivu, měl by se raději zamyslet. Půjčujeme si jako na nové auto, ale místo toho dostáváme starý vrak. Vláda SPOLU nám prodává iluze a my za ně platíme astronomické úroky.

Zdravotnictví? Spíš zombie apokalypsa

O zdravotnictví, které kdysi fungovalo, si můžeme nechat jen zdát. Naše nemocnice se proměnily v pole válečných zraněných – všichni bojují, ale vítězství je v nedohlednu. Lékaři utíkají do zahraničí, sestřičky nestíhají, a pacienti čekají. Kdo by to byl řekl, že se jednou dostaneme do situace, kdy návštěva lékaře bude vzácnější než návštěva exotických destinací?

Průmyslová emigrace

A co naše továrny? Ty se pod vládou SPOLU raději odstěhovaly za hranice. Ne snad proto, že by chtěly poznat nové kraje, ale protože doma už to pro ně bylo neúnosné. Daňová politika, neefektivní regulace, a naprostý nedostatek podpory pro podnikání je vyhnaly pryč. Takže se loučíme se zaměstnaností a vítáme nárůst nezaměstnaných.

Důchodci na suchu

Důchodci? Ti, co se neumí bránit, dostali od vlády pěknou facku. Peníze, které jim vláda sebrala, by si jeden myslel, že použijí na něco užitečného. Ale kdepak! Ty peníze zmizely v černé díře státního rozpočtu. Důchodci jsou teď nuceni počítat každou korunu a my jen zíráme, jak se na nich šetří.

Energetická pohroma

A ceny energií? Ty vystřelily do výšin, o kterých se nám ani nezdálo. Energetická chudoba je teď nové normální. Lidé si musejí vybírat mezi teplem a jídlem. Vláda se tváří, že to řeší, ale ve skutečnosti se stará jen o to, aby si udržela své pozice.

Lhaní jako národní sport

A co je na tom všem nejhorší? Vláda nám lže do očí. Když něco nevyjde, za všechno můžou „ti druzí“. Jednou je to pandemie, podruhé Putin a potřetí snad Marťani. Ale kdepak, za všechny ty problémy může jejich vlastní neschopnost.

Priorita: Ukrajina, ne Česko

Místo aby se vláda starala o naše problémy, dává přednost Ukrajině. Podporujeme válku na cizím území, zatímco doma máme vlastní bitvy. Bitvy s inflací, dluhy, nezaměstnaností a energetickou krizí. Kde je jejich loajalita? Evidentně ne v naší zemi.

Otroctví EU a USA

A na závěr – vláda, která poslušně poslouchá příkazy z EU a USA. Naše vlastní zájmy jsou jim cizí. Je na čase se ptát: Kdo je tu vlastně šéf? Protože to nevypadá, že by to byl český lid.

Takže ano, máme ještě rok této vlády. Rok, ve kterém mohou napáchat ještě více škod. Ale snad nás ten rok taky naučí jednu věc: že až příště půjdeme k volbám, budeme vědět, komu rozhodně nehodit hlas.