Tonda a Jaruš a- a a+

Věčný příběh, který si píšeme sami.

Ahoj hospodo. Jindy by Tonda zahulákal na celou hospodu aby ho slyšeli všichni, i ti tam vzadu. Dneska to tak nějak zašeptal a odplížil se ke svému oblíbenému stolu, kde už na něj čekali kamarádi Kuknadnokriglu.

„No, nazdar Tondo. Co je? Ani jsme tě neslyšeli pozdravit. Zjevil jsi se jako duch,“ projevili údiv.

„No jo no, dneska nemám nějak náladu. Hospodo jedno zrzavý,“ otočil se na hospodského.

Pivo mu přistálo na tácku. Zhluboka se napil a pak zase zadumaně čučel.

Chlapi se na to nevydrželi jen tak koukat a vší silou tahali z Tondy důvod jeho těžkého splínu.Tak dlouho šťourali až spustil:

„Chlapi já toho mám plný kecky. Víte jak si doma připadám? Jako chudák moucha. Jak sednu, už je u mne stará a honí mne do práce. To je furt, neseď a něco dělej. Já taky nesedím a makám. Aspoň vysaj a pak běž se smetím. Já musím vařit a nemám deset ruk. Tak vstanu, vysaju, vynesu smetí a sednu si k novinám. Hned přilítne jak sedmihlavá saň a zase ječí, že už zase dřepím a že bych mohl jít umejt nádobí. Tak jdu a umeju ho. Sednu a ona ječí. Večeřéééééééé.“

„A to seš chlap, že si to necháš líbit? Pleskni ju po té hubě jak ju votevře,“ nabádali ho kamarádi.

„Jo a ona mě zmlátí jako žito,“ povzdechl si Tonda.

„A víte chlapi, co je nejhoršího? Já jdu k té večeři a tam sedí baba v natáčkách, špinavým triku a teplákách s boulama na kolenách. Tak mne skoro přejde chuť a já si říkám kam se zdejchla moje vlastní žena a kde se u mně vzala ta vošklivka. A je v háji večeřa a potom sex, protože se mi z ní ani nepostaví,“ odplivnul si, napil se a ponořil se do nastalého všeobecného ticha.

„Mařeno ahoj,“ huláká do telefonu Jaruš.

„Stav se na kafe. Jsem celá urvaná. Pak by jsme se mohly vyfiknout a jít ven, co říkáš Mařko.“

„Jasně, už běžím. Že tě zase vytočil starej?

Za chvíli vyzváněla u Jaruš. Ta se zrovna oblékla a chystala si upravit fasádu a rozhodit vlasy na krásno. Jak se tak líčila tak spustila jak kulomet:

„Ty holka, já nevím jestli se všichni chlapi tak změní po svatbě, ale ten můj je línej jako prase. Pořád by jen ležel a čučel na bednu nebo do novin. Do všeho ho musím honit a já jsem ulítaná ze dvou směn. Pak sedneme k večeři a mám pocit že nevidí mně, ale nějakou cizí babu. Vo sexu ani nemluvím. Je k ničemu.“

Sáhla si do vlasů, vytáhla z nich natáčky a najednou tady byla docela hezká ženská. Pohodila hřívou, usmála se na manželskou fotku:

„Ahoj Tondo. Stejně dřepíš v hospodě a chlastáš.“

Prosíme dodržujte slušné vychování a obecný kodex diskutujících.
Názory se daji projevovat i slušně, přesto s důrazem.