Zdroj:  (Cassie B., Natural News) Většina lidí slyšela na hodinách dějepisu nějakou verzi toho, co se stalo během Velké hospodářské krize v letech 1929 až 1933. Nová kniha od Davida Webba představuje alternativní pohled na to, co se ve skutečnosti stalo.

Bývalý manažer hedgeových fondů v knize a dokumentu se stejným názvem Velkolepá loupež vysvětluje, proč si myslí, že to všechno bylo jen zinscenováno a proč se historie může opakovat. Podle Webba systémy centrálního bankovnictví v tichosti zavedly schémata konfiskace kolaterálu, které ohrožují každého člověka, když dojde k finančnímu kolapsu a jeden takový kolaps určitě přichází.

Ve svém dokumentárním filmu a knize vysvětluje, jak právní, regulační a finanční změny nás všechny přivedly k největšímu zločinu, jaký si umíte představit, k plánované globální konfiskaci majetku každého člověka. Nastínil, jak centrální bankéři nastavili systém, ve kterém mohou zabavit všechny bankovní vklady, cenné papíry a majetek, které byly financovány pomocí dluhů.

Uvádí následující:

Dnes je v podstatě jisté, že při zhroucení systému finančních derivátů bude kolaterál zabaven v obrovském rozsahu. Všechny věci potřebné ke konfiskaci jsou již na svém místě. Zákony byly změněny tak, že kolaterál mohou okamžitě a bez soudního přezkumu převzít subjekty právně definované jako chráněná tříd. Ani sofistikovaní profesionální investoři, kteří byli ujištěni, že jejich majetek je oddělený, nebudou chráněni.

Webb již více než dvě desetiletí studuje finanční systémy po celém světě a varuje před blížícím se kolapsem a velkolepou loupeží. Jeho práce se opírá o zkušenosti s hedgeovými fondy a všeobecný přehled, který získal o peněžních tocích a typech systémových rizik, která vedou k organizovanému krachu finančního systému. Webb porovnává současnou hyperfinancovanou ekonomiku se stavem americké ekonomiky těsně před vypuknutím První světové války a říká, že obě období jsou poznamenána rabováním během pozdní fáze ekonomické bubliny těsně před krachem.

​Systém pokládá základy již desetiletí

Jednou z hlavních témat, která Webb zkoumá, je, jak se změnily jednotné obchodní zákony, čili zákony, kterými se řídí obchodní transakce v USA a na Západě, aby se z vlastnictví aktiv stalo oprávnění k zabezpečení (kolaterál). To znamená, že osobní majetek není nic jiného než smluvní nárok, přičemž oprávněnou stranou je nárokující subjekt a ne zákonný vlastník. Vysvětluje, jak se statuty komerčního bankovnictví a definice vlastnictví v průběhu let postupně měnily, aby položily základy pro zrušení vlastnických práv investorů v případě selhání. Základem celé infrastruktury majetkových aktiv v USA je Trust vkladatelů a zúčtovací korporace. Jde o entitu, která byla poprvé vytvořena pro dematerializaci všech aktiv v USA. Webb je přesvědčen, že šlo o projekt CIA. Webb poukazuje na selhání investiční banky Lehman Brothers během finanční krize v roce 2008, což se podle něj použilo na posílení nových precedentů, které věřitelům umožňují zabavit aktiva svých klientů. Soudce konkurzní podstaty uvedl, že banka JP Morgan se nachází v bezpečném přístavu a může si vzít aktiva klienta. Jako jedna z největších bank „jistě patří do chráněné třídy. A tato slova se používají při soudních rozhodnutích. Webb dále říká, že v případě rozsáhlé platební neschopnosti si velké banky a fondy vezmou vše, na co budou mít dopad, a ovlivní to všechny na celém světě.

Závěr – Centrální bankovnictví by mělo být veřejnou službou. Samotná myšlenka, že by mělo být kontrolováno soukromými zájmy, je zdrojem všech současných problémů lidstva.