Náš národ byl světem obdivován pro svoji pracovitost a schopnost vyrobit všechno, co jsme potřebovali. Václav Havel sice označil paneláky postaveny komunisty za králíkárny, ale světě div se, ony se neustále používají, prodávají za milióny a lidí v nich žijí svoje životy. Že by tento režim postavil domy pro svůj národ, tak o tom nic nevím. Pokud ano, pošlete mi prosím fotky nových státních bytů. Nemyslím byty co staví developeři a vy je musíte zaplatit pokud na to máte. Myslím byty od města kde jste k nim dostali klíče. Ano, byly pořadníky, ano byly úplatky a já nejsem naivní. Ovšem také byla možnost si postavit svépomocně a na to dosáhl každý kdo nebyl líný. Nebo šel za prací tam, kde mu za ni nabídli byl za 10 let upsání. Zrovna tak jsem dostala byt od podniku byt i já.

Obchody, školky, školy, hřiště pro děti, to všechno jsme si stavěli sami. Stát dal peníze a my práci. Někdy to bylo peklo, protože jsme dostali byt a ještě u nich nebyl chodník. Kolikrát jsem tlačila kočárek blátem a nadávala jako špaček. Maso se naváželo dvakrát týdně a a ano, byly na něj fronty. Jenže proč? Protože si každý vybíral a já pamatuji hlášky řezníka. Chcete jatýrka? Tak k nim kousek bůčku mladá paní, jinak to neprodám. A ukecával dál. Prý si ho můžu třeba pomlít a budou bezva karbanátky. Když jste si koupili špekáček, tak byl z masa. Salám Vysočina byla vynikající salám. Teď uzeniny nejím vůbec a pokud mám chuť, zajedu za kamarádem co je dělá doma.

Nadáváte na silnice, ale kdyby je za socialismu nepostavili, tak dnešní mocipáni by jezdili asi traktorem. Uměli jsme si vyrobit tramvaje, trolejbusy, autobusy, auto, nákladní auta, lokomotivy, vagóny, letadla, lodě  a mohla bych pokračovat dál. Naše sklárny nám záviděl svět a jezdil nám vykupovat broušené sklo. Kde bychom se léčili kdyby jsme neměli nemocnice po bývalém režimu. Všechno nám tu zanechali a za 35 let kapitalismu nemáme ani Ň.

300 miliard zmizí každý rok na dividendách do zahraničí. Za socialismu jsme vydělali stovky miliard Miliardy dostal režim od Kaddáfího za tanky, BVP, náboje a semtex, miliardy od Rusů za letadla, nákladní auta, traktory, kombajny a export do třetího světa, miliardy za vzdělávání černochů, Vietnamců a Kubánců. V roce 1982 jsme splatili Velké Británii a USA cca 100 miliónů dolarů jako dluh za britskou „pomoc“ ve válce a za znárodnění kapitalistů v roce 1948, jiné dluhy jsme neměli. To nikdy neprominu, protože naši piloti v Anglii bojovali i za ně a oni nám napočítali i skývu chleba.

Byli jsme vcelku potravinově soběstační, měli jsme levné uhlí, ropu a plyn. Československo investovalo do plynovodů a rafinérií v SSSR. Měli jsme RVHP jako dobře dostupný trh. Měli jsme jadernou a vodní energii ČSB vlastnila 105 tun zlata. To je základ ekonomiky.

Do roku 1989 jsme vyasfaltovali cesty do každé vesnice, 6-8 miliónům lidí jsme postavili byty s centrálním vytápěním, teplou vodou, koupelnou a záchodem. Skoro v každé vesnici bylo zdravotní středisko, nákupní středisko, středisko služeb pro domácnost a školka, škola a kulturák. Elektrifikovali jsme celou naši zemi. Z poválečné podvýživy a přídělového systému jsme se brzy dostali na normální prodej potravin, který se u nás pěstovali. Proočkovali jsme celou populaci proti šíleným chorobám jako TBC, obrna, fluorizovali jsme pitnou vodu jako prevenci zubního kazu dětí. Děti nám ve škole ošetřoval dětský lékař a stomatolog chodil na prohlídky. Po těžších operacích jsme dostali lázně. Nebyl problém s lékaři ani zubaři. Prostě jste ho dostali buď na obvodě, nebo přímo v zaměstnání jste měli tuhle službu.

Pamatujete se kolik stály knihy a co všechno se u nás vydávalo? Každý měsíc jsem si kupovala nové knihy. nebyl to problém a skoro celý národ četl. Řekla bych, že jsme vzdělanější, sečtělejší a měli jsme velký přehled.

Živili jsme 250 tisícovou armádu a 150 tisíc vojáků Varšavské smlouvy, protože v 1968 hrozila jaderná konfrontace v Evropě a pak už nikdo nikomu nevěřil. Pro nás to nebyl problém a naše země dokázala i takhle velkou armádu spolehlivě uživit. Jen škoda, že komunisté s lidmi víc nemluvili. Nevím, proč jim nevysvětlovali co se děje na západě a že hrozba války byla velmi reálná. Lidé si to nechtěli zjistit a raději poslouchali Svobodnou Evropu a všechny ty blbosti o tom, že je u nás všechno špatně a oháněli se zaklínadlem co se jmenuje svoboda.

Průmysl, zejména lehký i tam, kde nikdy nebyl, aby byla práce pro všechny v dojezdové vzdálenosti od místa bydliště, postavené sklárny, keramické továrny, nábytkářské firmy, textilky, obuvnický průmysl, smaltovaná výroba, kanalizační roury, chemické vany, strojírenství, motory všeho druhu a výroba těžkých aut a jeřábů, strojírenské a papírenské stroje atd.

Školství? To snad ani nemá cenu zmiňovat. Školák nastoupil prvního září a měl všechno základní dané od od státu. Teď se rodiče hrozí tisícových nákladů které padnou v září na každého rodiče školáka. O kvalitě dnešního vyučování mám vážné pochybnosti, protože to co jsme znali my, tyhle děti už nikdo neučí. Nejhorší je, že pořád platíme vysokoškolské vzdělání z našich daní a přitom tyhle děti, většinou plánují zmizet za hranice, když už vystudovali zdarma a tady je nic nedrží natož aby nám to vrátili svojí prací.

Lidé stáli frontu na banány, pomeranče, toaletní papír, pak zase na ocet nebo sirup atd. Ano, byly nedostatky v zásobování, ale to se dá přežít lépe, než nemít doktora nebo zubaře. Dnes si z toaleťáku můžeme postavit hrad, ovšem za velké peníze. Ano, fronty byly na kde co, některé fronty jsme neznali. Třeba fronty na pracáku, sociálce a na pitomé dotace. Tak si dejte pozor na to, co o době minulé říkáte, protože pamětníci ještě žijí a vědí.