Občas hodím jen takový pokec s Bohem a většinou mu jen nadávám, protože mi leze na nervy s tou jeho svobodnou vůlí. Na co ji dal něčemu, co se mu sakra nepovedlo a vytvořil zmetek z toho, co si chce říkat člověk moudrý i když by si zasloužil název jednoho chudáka zvířátka Blboun nejapný. On si ho nezasloužil, my ano. Přesto ti musím alespoň jednou pochválit a poděkovat. Dal jsi lidem domácí zvířata. Bez nich by byl náš život prázdný. Kdo nemá rád pohled na koně, kočku apod. Jen jedno zvíře ční nade všemi, náš přátel pes.

Přítel PES

Pokud ho má člověk rád, tak pes mu dá celé svoje srdce, celý svůj život. Věrný až za hrob a plný lásky ke svému člověku. Stačí mu tak málo. Být mu po boku v dobrém i ve zlém. Je mu jedno jestli jste bohatí nebo žebráci. Nezáleží mu na tom jestli jste krásní nebo oškliví, zdraví nebo nemocní. Naopak. V nemoci vás podrží a pokud máte splín zůstane blízko vás dokud ho nepohladíte a tím dotykem se vám uleví. Není nic krásnějšího než zabořit ruce i tvář do jeho srsti a nechat se kolébat do snu. Nenechá vás zlenivět a procházky s vámi jsou mu tou největší odměnou. Občas něco rozkouše, ušpiní, ztratí nebo vysmejčí odpadkový koš. Možná se rozzlobíte, ale pak kouknete do těch věrných očí, zlost vás přejde a jde po svém kamarádovi uklidit.  Proto nikdy nepochopím, jak můžou lidé týrat psy a opouštět je. Kdybych mohla, trestala bych je daleko přísněji. Týrat někoho kdo se nebrání je zvěrstvo. Vždyť pes je tu s námi od pravěku. On je ten Boží dar.