Děláš pravopisné chyby, tak nejsi vlastenka
a- a a+ Co mne na tom popudilo? Tak jako první mne rozesmálo jeho upozornění že neumím psát česky a dokončil to slovem, sory jako. No opravdu čeština jak vyšitá. Pak už mne úsměv přešel, protože takovou blbost jakou ten pan Petr napsal jsem už dlouho neviděla, neslyšela, nečetla a doufám, že už nikdy nebudu.
Komentář od pana Petra
Hezky napsaná myšlenka, jen jakou řečí to bylo psáno. Česky?? Ani omylem, protože je to jedna velká pravopisná chyba. Bohužel má dneska kdekdo plnou hubu vlastenectví, ale česky psát neumí, sory jako…!!
Dávám ho sem tak, jak mi ho pod jeden článek napsal. Vynechala jsem příjmení, protože to není důležité. Co mne na tom popudilo? Tak jako první mne rozesmálo jeho upozornění že neumím psát česky a dokončil to slovem, sory jako. Zdvojené otazníky, vykřičníky jsou naprosto zbytečné, čtenář není blbec a stačí mu to jedenkrát. No opravdu čeština jak vyšitá. Pak už mne úsměv přešel, protože takovou blbost jakou ten pan Petr napsal jsem už dlouho neviděla, neslyšela, nečetla a doufám, že už nikdy nebudu.
Proč jsem teda naštvaná a vytočená? Protože posuzuje vlastenectví podle toho, jak kdo umí pravopis, poskládat věty a napsat je tak, aby to zrovna jemu vyhovovalo a on potom pisatele poctí slovem vlastenka. Je to ubohé, nepravdivé a já doufám, že takových trapných osob je u nás doma hrstka. Vlastně nás sdělil, že všichni ti, co neumí dobře češtinu nejsou vlastenci.
Tak pane Petře, kdo je vlastenec/ka. Vlastenec nebo cizím slovem patriot je člověk hrdý na svou zemi. Vlastenectví se více šířilo hlavně v dobách, kdy měli lidé pocit, že jejich rodnou zemi, jazyk a kulturu něco nebo někdo ohrožuje. Patriotismus však není tak vyhrocený jako nacionalismus. Vlastenectví je láska k vlasti, rodné zemi, rodné řeči, společenskému a kulturnímu dědictví svého národa ztotožnění se svým národem, snaha pro svůj národ konat dobro. Nevím nic o tom, že by rozhodovala znalost psaní tvrdého y a měkkého i, ani jestli napíšeme mne nebo mě. Není nic ani o skladbě vět a o tom, jak se má pisatel vyjadřovat.
Moje prababička milovala svoji vlast a byla vlastenka. Neuměla číst ani psát. To za ni obstarával pradědeček. Zrovna tak moje babička nebyla žádné vědkyně slova a stačilo jí vyprávění a v kuchyňce rozhlas po drátě. Dopisy za ni psal dědeček, protože babička by to sice zvládla, ale nebylo to nic proti. Moji rodiče už psát a číst uměli. Co mi všichni předali? Lásku k naší vlasti a já si troufám napsat, že jsem vlastenka se vším všudy co to slovo znamená.
Pan Petr zatratil spoustu lidí aniž by je znal. Pokud posuzuje všechny jen podle pravopisu a ne podle myšlenku kterou mu pisatel sděluje, tak je to pro mne chudák, které neví nic o lidech, jeho empatie prakticky neexistuje a kdyby někdo takový chtěl být třeba prezidentem, tak zvolím raději starého baču ze Slovenska. Ten ví, že o čem to je, mít rád lidi a vlast.

Možná byl měl studovat historii a pak by zjistil, že spousta význačných osob z naší historie neuměla číst a psát, přesto to byli vlastenci. Vlast nosíme v srdci a není rohodující jak to napíšeme.
3 komentáře
Vítejte v diskusi ke článku. Sdílejte své názory, obavy i rady.
# Jirka souhlasí
Franku, tobě šlo \"vo kejhák\". Díky Bohu, že ses dostal přes čáru a v cizině neuchcíp. Když se na někoho podívalo oko bolševického běsa, tak to měl spočítaný na věčné časy.
Odpovědět# Frank neutrálně
Pane JIRKA! Ja by som Vam musel predlozit tlustou knihu. Dakujem za pochvalu, za komentar. Uzil som si 52 rokov neuveritelneho dobrodruzstva, a driny, v ktorej som sa vyzival. Popri drine ako som moju pracu nazyval som chodil na ryby, do hor, na lyze na brusle, a hlavne daleko do susednej provincie ku jazeru co je 110 km dlhe. Tam som fachcil ako \"bulhar\'. Zaujimave ze kade som siel, vsade som narazal na byvalych emigrantov, ci spoluprchajucich. Domorodci tie pozemky a investicie alebo nevideli alebo neverili sami sebe. Prve co som spoznal bolo co vsetko clovek dokaze za 24 hodin. Neuveritelne. V skratke? S par minimalnymi opravami by som urobil znova to iste. Zdravim!
Odpovědět
# Frank neutrálně
Clanok pod ktorym sa menovany pan vyjadril som cital. A co by cert nechcel dnes pozeram ci ste napisala nieco noveho Vy. Nenechala ste nikoho cakat. Neopovazim sa vyjadrovat ku vlastenectvu pretoze jednak uz o mne viete spustu a ini citatelia si ani nedokazu predstavit kolko. Dovolil by som skorej somenut domov. Domov mam a ten som si priam krvopotne vybudoval a zasluzil. Vlast, vlastenectvo mi je po 52 rokoch uteku a patrani po slobode a demokracii cudzie. Dufam ze prepacite tu otvorenost. Od 14-15 rokov zivota som zacinal naplno vnimat falos, zlodejstvo, podvody a zneuzivanie pravomoci. Dodnes som nepochopil eru 603-ek. Spiacich, driemajucich a fajciacich soferov. Boli ich tisicky? Dodnes som neschopny prijat fakt ze ku polnoci prisli farizeji a zradci zatknut nasho farara. Bohu vdaka na nich cakali dedincania s vidlami, sekerami, cepmi a retazami. Dodnes nepochopim ako sa na vysoke skoly dostavali (casto totalne neschopni a neopravneni mladici) synovia ci dcerky funkcionarov. Mam v sebe zlc a nenavist? Asi. Snival som byt lekarom. Zial na to nedoslo, nemal som protekciu, kontakty, znamosti, a mimo ine starsi brat co sa citil byt obcanom tejto planety a zutekal pred drezurou a ponizovanim ci stratou dvoch rokov mladeho zivota, zarucili ze som narazal na zatvorene dvere. Takze ked som vlastenectvo odpisal tam nebolo nadeje niekde objavit raj a objavit novu vlast. Stat sa vlastnecom znova. Inde? Nemozne. A tak som sa uspokojil s domovom. S tym ze som vitany, bezpecny, citim sa isty telom i dusou a zatial su stryi koliky zarazene do zeme respektovane. Cena ktoru platim za moj pocit a zivot co som si zvolil je vysoka. Niekedy priam tazka ako bremeno. Ale vzdy by som si zvolil tuto formu existencie nad lzami, podvodmi a nad kretenmi co mi naznacili ze za urcitych podmienok by mi dali razitko. Bohu vdaka mam nevymazatelne zazitky a spomienky na miesta kde som snival, snoval plany, pytlacil pstruhy, zvonil na kostolnej vezi a to specialne na Vianoce ci na Velikonoce. Stale si viem predstavit polia, luky, chodniky a babickine ranajky domaceho chlebika, maslo a vajicko na makko ked sme tam s bratom travili prazdniny a varovali kravky. Je nemozne vratit cas. Jedine co mozem urobit je priznat moj nazor a pristup.
Odpovědět
Přidat komentář
Prosíme dodržujte slušné vychování a obecný kodex diskutujících.
Názory se daji projevovat i slušně, přesto s důrazem.