Kdybychom měli český národ popsat jedním slovem, byla by to asi… ne, „hrdý“ už je přežitek. „Vychcaný“? To možná kdysi. Dnes bych volila „rezignovaný“. Ano, národ, který přežil Habsburky, Hitlera i komunisty, se teď sám dobrovolně hnilobně rozkládá. A nejlepší na tom je, že to děláme s úsměvem na tváři a pivem v ruce.

Podívejme se na českou politiku. Za posledních třicet let jsme si volili reprezentaci, která je tak fascinující, že by na ni byl hrdý i Salvador Dalí. Skandál střídá skandál, ideje už dávno vysublimovaly, a přesto všechno? Mlčíme. Že tu někdo rozkrade pár miliard? No a co, stejně bychom to prochlastali. Že nás vláda obírá na daních, zatímco si z nás dělá srandu v přímém přenosu? Jasně, hlavně že máme hokej a Ordinaci v růžové zahradě.

Čechům, zdá se, hniloba nevadí. Někteří se v ní dokonce cítí pohodlně. Místo abychom si řekli: „Hele, tohle už stačí, pojďme na náměstí a udělejme trochu bordel,“ radši zabouchneme okna a zapneme si Netflix. Protesty? Ty jsou pro Francouze. My si maximálně zanadáváme u piva, ale nedej bože, abychom vyšli na ulici. Co kdyby tam pršelo nebo byla fronta na klobásu.

Běda národu, který hnije mlčením, říká Norwid. A my mu dáváme za pravdu. Jsme mistrně zticha. Když nám zdražili máslo, řekli jsme si: „No jo, to je inflace, s tím nic nenaděláme.“ Když nám sebrali poslední zbytky důstojnosti, pomysleli jsme si: „Aspoň máme tu svobodu říkat, že jsme úplně v prdeli.“ A když nám za chvíli zdraží i kyslík, budeme si možná stěžovat – ale jen do té doby, než zjistíme, že si stížnosti musíme předplatit.

Naše mlčení je hudba pro uši těch nahoře. Mohou si dělat, co chtějí, protože vědí, že náš nejsilnější protest bude naštvaný status na Facebooku, případně pasivně-agresivní komentář na Novinkách. Možná bychom to mohli změnit – ale proč bychom to dělali, když už jsme si zvykli, že se z nás pomalu stává fosilní palivo budoucích generací.

Takže, až se příště podíváte do zrcadla, vzpomeňte si na Norwida. Běda národu, který hnije mlčením. A pamatujte – hniloba sice smrdí, ale taky zahřívá. A my jsme národ, který má rád svoje pohodlí, i když je to pohodlí v odpadkové jámě.