Návrat k zahradám – když zálibu střídá nutnost
a- a a+ Je čas říct nahlas: Nechceme přežívat, chceme žít!
Ještě před pár lety bylo pěstování zeleniny, ovoce nebo chov slepic považováno za zálibu starších generací. Něco, co si lidé dělají pro radost, aby měli čerstvá rajčata, okurky nebo domácí vajíčka. Jenže dnes? Dnes už to není koníček. Dnes je to nutnost.
Stačí se podívat do obchodů. Obyčejná jablka za osmdesát korun kilo. Vejce za devět korun kus. Máslo se tváří jako luxusní delikatesa. A politici přitom lidem vysvětlují, že inflace je „pod kontrolou“. Pod kontrolou možná mají svoje bankovní účty, ale určitě ne naše ledničky.
Mnozí lidé, kteří mají zahradu, už pochopili, že návrat k samozásobitelství není krok zpátky, ale jediná cesta vpřed. Kurníky se staví znovu, skleníky se plní zeleninou, staré odrůdy jabloní a hrušní dostávají nový smysl. Je to způsob, jak přežít, jak si zajistit alespoň část základních potravin bez toho, aby člověk v obchodě omdléval u pokladny.
Ale co ti, kteří zahradu nemají? Co senioři v panelácích, co rodiny v nájmu? Ti zůstávají napospas trhu, kde ceny rostou rychleji než jejich platy či důchody. A tam začíná být situace opravdu vážná. Není totiž normální, aby v 21. století lidé řešili, zda si mohou koupit pár vajec nebo kilo ovoce.
Přiznejme si to: stát selhal. Místo aby chránil své občany, nechává je napospas nadnárodním řetězcům a bruselským regulacím. Obyčejný člověk se proto musí spoléhat sám na sebe. A tak se rodí nová vlna soběstačnosti – ne z radosti, ale z donucení.
Zahrada, kurník, sklep s bramborami – to všechno se vrací. Jenže zatímco pro některé to znamená naději, pro jiné je to nedosažitelný sen. A to je vizitka této doby: že luxusem není dovolená u moře, ale obyčejné jablko nebo vajíčko.
Pokud chceme, aby lidé nemuseli z nouze stavět kurníky a bojovat o základní potraviny, musíme přestat mlčet. Protože mlčení je voda na mlýn těm, kteří si mezitím s plnými talíři sedí v parlamentních jídelnách a tváří se, že je všechno v pořádku.
Je čas říct nahlas: Nechceme přežívat, chceme žít!
Autor: Milena Doušková
4 komentáře
Vítejte v diskusi ke článku. Sdílejte své názory, obavy i rady.
# eS./ starý pes neutrálně
\"Až v zimě, z lesů, přižene vlky, k lidským sídlům, hlad\" ... \"Všem(!) nám zvoní hrana \" !! //Ještě si to, mnozí neuvědomují, či nepřipouštějí, prý ... nestrašte!!) A pokud , lehce budoucí, život občanstva dojde k poznání, jak vypadá opravdový lidský hlad, to se budeme divit ! V ohrožení budou laťové sklepy v panelácích a bytových domech, dvory a stáje venkovských usedlostí, lesní a polní zvěř a pokud taková doba nastane v zimě, za nedostatku energií obého druhu, nastane divoké kácení v parcích, v okolních lesích (babička bude, kvůli jejím kamnům, s nimi, přivezena z chalupy, komínek se vystrčí proříznutým sklem okna) , venku budou pobíhat třeštící jedinci (hlavně mládež), že si nemají, kde a z čeho, nabít své mobilní telefony, ti co nemají, vlastním \"nepřičiněním se\", jakýkoliv pozemek, budou, přes vegetační období, rýt městské parky a bedlivě si hlídat svou \"úrodičku\" ! To se, naposledy, odehrávalo v britských městech za 2.sv. války. Měna ztratí svou funkci a nastane doba výměnného obchodu. Krabici mléka nekoupíš za tisíc, ale směníš za kg mouky, či cukru. I sůl bude \"nad zlato\". Kolikrát se již, v historiích zaniklých lidských civilizací, tato, či podobná, situace opakovala ?(!) Může to, někdo, vyloučit ? Ta \"všeobecná\" vládnoucí svoloč totiž činí vše, aby toto, nastalo.
Odpovědět# leafroller neutrálně
To je sice moc pěkná pohádka, ale tentokrát mám trochu problém. Za prvé mě celkem překvapilo, že se u potřeby samozásobování mluví výhradně o inflaci a cenách. A přitom by hlavní motivace měla být úplně jiná: touha po zdravém jídle. Potraviny, které si kupujeme v hypermarketech, jsou doslova otrávené. Jsou jedovaté, napuštěné chemikáliemi, ultrazpracované a někdy i geneticky modifikované. Na to by si měl vzpomenout každý, kdo se diví obrovskému nárůstu rakoviny v posledních letech. A co se týká těch ubohých \"rodin v nájmu\".... Letos se urodilo více ovoce, než může leckdo sám spotřebovat. Zkoušeli jsme se tedy ptát v okolí, zda by si někdo nechtěl zdarma samosběrem přilepšit na naší ovocné bio zahradě. Výsledek? Čirý nezájem. To samé vidíte na \"veřejných\" ovocných stromech podél cest. Takže ovoce nejspíš shnije a lidé budou dále nadávat na vládu, že neumí srazit ceny. (A komunisty, kteří při vší té údajné neschopnosti dokázali na venkově organizovat výkup ovoce nebo vajec, které obratem distribuovali do prodejní sítě.)
Odpovědět
Přidat komentář
Prosíme dodržujte slušné vychování a obecný kodex diskutujících.
Názory se daji projevovat i slušně, přesto s důrazem.