Západní mystifikace: Jak nás zbavili všeho a ještě si za to nechali zaplatit

Rok 1989 – velká revoluce, svoboda, demokracie. Aspoň to nám říkali. A co jsme dostali? Frašku na pokračování. Zatímco jsme mávali klíči a věřili, že nás čeká ráj na Západě, ten samý Západ si právě brousil zuby na náš průmysl, zdroje a vlastně i rozum. Co si budeme povídat – rozdali jsme všechno a na oplátku dostali jen montovny, fastfoody a pravidla, která nám sedí jako kabát ušitý pro sousedovic kozu.

Začněme politickou a hospodářskou suverenitou. Pamatujete na dobu, kdy jsme si mohli sami rozhodovat, co se u nás bude dít? Já taky ne. Přesně od chvíle, kdy jsme vstoupili do EU, máme dojem, že jsme na nějakém obrovském dálkovém ovladači, který ovládají v Bruselu, Berlíně nebo Washingtonu. A my? My se smíme tak akorát hádat o barvu knoflíků.

Technologická vynalézavost? Ano, kdysi jsme byli národ Komenského a Čapka, technických géniů, co dokázali postavit turbíny i roboty. Dnes? Umíme montovat volanty a skládat mobily. A i na to nám ty šroubky posílají z Číny.

Kulturní tvořivost? Jasně, máme ještě pár šikovných lidí. Ale zkuste si prosadit něco originálního, co není podle západního mustru. Buď vás nikdo neposlouchá, nebo vám to ukradnou a prodají zpátky s nálepkou Made in EU.

Intelektuální hloubavost? Zapomeňte. Kdo má myšlenku, je buď šílenec, nebo extremista. Místo hlubokých debat o směřování společnosti máme desetisekundové klipy na TikToku, a kdo si dovolí přečíst knihu, je podezřelý.

Morální integrita? Ta šla ruku v ruce s našimi hranicemi a výrobními linkami. Dneska je hlavní heslo „za peníze cokoliv“. A je jedno, jestli to je dotace pro solární barony nebo přátelství s kýmkoliv, kdo nám půjčí.

Takže co jsme vlastně dostali za ten slavný vstup do západního klubu? Papírovou korunu místo zlata, cizí pravidla místo vlastního rozumu a místo budoucnosti jen dlouhý seznam nařízení, které musíme dodržovat. A to vše za cenu ztráty národní identity, tradic a smyslu pro vlastní odpovědnost.

Díky, Západe. To jsme si fakt pomohli. Ale nebojte – i my se umíme poučit. Příště už možná nebudeme skákat na špek. A pokud ano, aspoň si za to necháme dobře zaplatit.