Svatý Václave, pomoc! a- a a+

Jenže co s vámi? No oni půjdou do nebe, ale co s tebou? Do nebe tě nechci, do pekla tě dát nemůžu, protože by jsi to tam obrátila naruby. Hele, já ti dám ještě jeden život a hybaj dolů vyčkat, co tam ještě provedete.

Sotva jsem ráno otevřela oči, šla jsem si uvařit svoje oblíbené kafe, otevřela noťas a pustila zprávy. Teda, kafe mi zhořklo při prvních větách. EU, Řecko, Turecko, Itálie, boje, koronavirus……………..No fuj, to je teda ranní nářez. Vypnula jsem zprávy a pustila jsem si svoji oblíbenou skupinu Ginevra. No co se ozvalo jako první? Písnička BÍDA!

Tak to je fakt přesný. Je to bída a patří nám to. Ale stejně, co mě to udělá, když si půjdu hodit s Bohem řeč. Co Mě může ještě asi tak udělat. Nadělil mi na záda pořádný ranec, tak to zkusím ještě jednou.

„Haló Bože, tady Mili. Vytáhni mne nahoru. Já bych si docela ráda pokecala. Co ty na to?“, hulákala jsem z okna, až se lidé otáčeli a ťukali si na čelo.

Z oblohy se ozval hromový hlas:

„Holka jedna střelená, ani náhodou. Já tak mám čas na tvoje prosby za tu chátru, co jsem si udělal a tím si tohle všechno nadrobil. Mám vás plný zuby a to už ani nevím kolikátý. Tak tady nehulákej, já na vás kašlu,“ ozval se máš milý otec.

„Dobře si udělal Bože,“ přisadil si svatý Petr.

„Já mám u brány takové fofry, že ani moje svatost mi nepomůže. Navíc nevím, kam ty mrtvé mám všechny nastrkat. Bože ta tvoje sebranka se mydlí hlava nehlava. Děti, ženy, starci, stařeny a potomci Adama. Nechci jim ani říkat chlapi, protože kdyby jimi byli, dávno by kvéry zahodili a na generály se vybodli a pak by se neměl kdo mlátit. To by byl klídek,“ nasypal Bohovi na hlavu tyhle řeči svatý Petr.

„No tedy, ty jsi mi Otec a ten tvůj Petr není o nic lepší. Nechceš pomoct ty, tak já jdu na Blaník. Třeba bude soucitnější náš český patron,“ namíchle jsem odfrkla a bouchla oknem.

„Jen plav Mili. Rád se podívám, co ti Vašek řekne.“

„>Sebrala jsem saky paky a mazala směrem na Blaník. Ani nevím kolik dní jsem šla, ale dolezla jsem tam skoro po čtyrech a zabušila na Blaník.

„Hej hola, svatý Václave, patrony Čechů. Vstaň a vezmi sebou svoje rytíře. Tvoje země a tvoji potomci tě potřebují,“ hulákala jsem u skály.

„>Najednou se přede mnou skála otevřela a temnou chodbu osvětlovaly jenom louče. No pro strach mám uděláno, tak jsem si to nakročila do nitra a nějakém čase jsem se ocitla v sále, kde všude leželi, stáli a seděli rytíři. Uprostřed na koni byl zkamenělý svatý Václav a nehodlal se odkamenit.

Tak to ne, jdu sem takovou dobu, tak ho vzbudím i kdybych ho měla okopávat jako řepu, pomyslela jsem si.

„Okopávat mne nemusíš, holka jedna nezdárná, drzá,“ ozvalo se z kamene a ejhle najednou se začal kámen drolit, kůň si s chutí zaržál a postavil se na zadní. To neměl dělat, protože svatý Václav se ocitnul docela rychle u mých nohou.

„Do prčic, co děláš ty koni, z námahou vstával svatý Václav,“ protože to jeho brnění ho povzbuzovalo přitažlivost zemskou.

No konečně, oddechla jsem si, že se probudil.

„Moc tě prosím svatý Václave o pomoc pro tvůj lid. Pokud nepomůžeš, tak Čechů zbude na žebřiňák, jak řekla Sibyla. To přece nemůžeš nechat jen tak. Já si třeba před tebou kleknu, jestli chceš, ale bude na tobě, že už nevstanu. Mám v kolenou artrózu a kleknout si na šutry, tak to mne určitě zabije,“ vykládám mu se zápalem sobě vlastním.

„Tak neklekej a pomoz mi vzbudit rytíře.“

„Fakt jo, ty nám pomůžeš?“, no to je bomba. Bůh říkal že se na nás vykašleš, protože jsme prevíti a nestojíme za záchranu. Ten se bude divit, až tebe a tvoje rytíře uvidí vytáhnout do boje na naši obranu,“ zasmála jsem se s úlevou, že mne nevyhodil jako Bůh.

Tak jsme probudili chrápající rytíře. Moc se jim nechtělo, ale stačil jeden pohled svatého Václava a byli jako rybičky.

Šla jsem v jejich čele ven ze skály. Bylo modré nebe a vzduch voněl. Svatý Václav a jeho rytíři s úžasem hleděli na matičku zemi tak proměněnou, ale pořád krásnou. V tom cosi zasvištělo, ozvala se ráno jako hrom a celý Blaník i s námi zasáhla raketa země vzduch. Kruci to byla šlupka. No v dalším okamžiku jsem stála i s tou svojí probuzenou druženou u nebeské brány a svatý Petr se řechtal jako kůň.

Tedy holka, Boha asi klepne až tě uvidí s tou tvojí družinou,“ hladil mne po hlavě s předpokladem, že mi Bůh namlátí.

V tom se Bůh Otec zjevil přede mnou a úžasem mu spadla brada:

„Teda, ženská jedna nešťastná, ty jsi odrovnala vaši poslední záchranu. I když, stejně neměli s těmi svými meči šanci. Jenže co s vámi? No oni půjdou do nebe, ale co s tebou? Do nebe tě nechci, do pekla tě dát nemůžu, protože by jsi to tam obrátila naruby. Hele, já ti dám ještě jeden život a hybaj dolů vyčkat, co tam ještě provedete. To bude správný.

Foukl a já se probrala doma u okna a už mi bylo jasné. Pokud si nepomohou obyčejní lidé sami, tak všichni ostatní, včetně Boha a svatého Václava, se na ně vykašlou.

4 komentáře

Vítejte v diskusi ke článku. Sdílejte své názory, obavy i rady.

  1. K-NOBL-AUCH

    Pre Vas mila dama a dokonca bez prekladu. Zo zeme slobodnych. Zo zeme slobodnych co trubi celemu svetu ze su pozehnani titulom MANIFEST DESTINY. Z najbohatejsej zeme tejto rozkradnutej a splundrovanej planety co je zadlzena do vysky 24 trillionov a prave tlacia dalsich sedem a budu zhadzovat z helikopter. Kde zdravotna sestra dala v nemocnici vypoved, pretoze nesmie mat na tvari svoju masku N 95, i ked sa mala starat o nakazeneho pacienta na ICU. Ovladajte sa a neplacte s nou prosim: https://www.aljazeera.com/programmes/newsfeed/2020/04/coronavirus-nurse-quits-lack-protective-gear-200406105526570.html

    Odpovědět
    • Milena Doušková

      Znám to, viděla jsem sestřička na videu. Je to šílené.

      Odpovědět
  2. K-NOBL-AUCH

    Ak ste doteraz nemali zoznam zvany poradovnik tak je na case zacat. Co je dnes dolezite? Co je ne prvom mieste a co sa znova moze odlozit. Vsetko co spada pod dolezite ma oznacenie D a cislo. Ostatne maju len P. Voda, jedlo. Teple oblecnie, hygiena, medicina, kontakt s rodinou s priatelni c.1 a 2. Dostatok odpocinku a vylucenie vsetkeho co sa vola talafatky. Plus zistit kam zaradit bezpecnost a nedotknutelnost Vasej osoby.

    Odpovědět
    • Milena Doušková

      Souhlasím. Pro mne nic nového. Nemám velké požadavky zbytečnosti v mém životě nemají místo.

      Odpovědět

Prosíme dodržujte slušné vychování a obecný kodex diskutujících.
Názory se daji projevovat i slušně, přesto s důrazem.