Ztratili jsme nebe u Boha a našli peklo na Zemi a- a a+

Lidstvo vyznávající Boha, jeho syna Ježíše Krista a Ducha svatého se změnilo. Hodnoty, které z nás udělalo to, co jsme nyní jsme vyhodili na smetiště jako staré nepotřebné krámy. Lidé se vůbec neuvědomili, nebo nechtěli uvědomit, že bez nějakých zásad, pravidel, mantinelů budeme ztraceni jako malé děti.

Lidstvo vyznávající Boha, jeho syna Ježíše Krista a Ducha svatého se změnilo. Hodnoty, které z nás udělalo to, co jsme nyní jsme vyhodili na smetiště jako staré nepotřebné krámy. Lidé se vůbec neuvědomili, nebo nechtěli uvědomit, že bez nějakých zásad, pravidel, mantinelů budeme ztraceni jako malé děti.

Co jsme to vlastně ztratili? Důvod k slušnému žití. Jsme jak Sodoma a Gomora. Shodili jsme Boha z jeho božího trůnu a místo něj tam posadili moc, peníze, sex a jídlo. Jenže tohle lidem dlouho nevydrží. Pokud naplňují jen potřeby těla a zapomene na duši, přijdou běsi a do duše se pomalu vkrade zloba, nenávist, netolerance. Posadí se na opuštěný boží trůn a lidstvo se mu klaní a vůbec nevnímá, že se buduje vlastní pád.

Mnoho z vás teď může namítnout, že žádný Bůh není a co si neužijí teď, tak po smrti nestihnou. Ti, co v Boha věří si s tím také hlavu nelámou. Pomodlí se Otčenáš a Ježíš Kristus jim odpustí tak, jak je napsáno v Bibli. Jsou mu přece milejší napravení lotři než lidé, co celý život nehřeší.

Opustili jsme Boha a teď nevíme co sami se sebou. Lidstvo prostě neví jak jít dál, co má uctívat a k čemu se má upínat. Vybrala si tu nejhorší možnou cestu. Opustili svoji vlastní duši a teď jim chybí a jsou tak arogantní ve své domýšlivé pýše, že na to nemohou přijít.

Člověk nemá rozum proto, aby bezmyšlenkovitě prošel životem beze stopy, jen s touhou po ukojení tělesných tužeb. Dostali jsme do vínku touhu po vědění a po umění. Mezi námi se rodí vědci, architekti, malíři, spisovatelé, sochaři a umělci. Celé věky obdivujeme jejich díla a chráníme je s úctou v muzeích. Navštěvuje hrady, zámky a kostely a obdivuje všechno, co naši předkové dokázali. Spousta té nádhery je stvořena ve jménu Boha. Další ve jménu lásky. Nevzniklo by tolik nádherné poezie, kdyby mezi lidmi nebyla láska.

Věřící člověk má představu, že svět má smysl. Stojí za to být dobrý, slušný, řídit se desaterem. Celý život jsme se učili a na stáří jsme učili zase ty nejmenší. Předávali vědomosti a zkušenosti a svět měl sílu.

Teď se kdekdo zaklíná slovem tolerance, ale ví vůbec co to je? Je schopen tolerovat ostatní a vnímat, že i oni mají nárok na svůj názor a není třeba je za to pranýřovat, nadávat, zesměšňovat a ničit jeho duši? Najednou před sebou vidíme vyspělého bílého člověka, zapátráme v minulosti a začneme srovnávat a nedopadne to pro bílé zrovna dobře.

Dnešní muž je takový velký macho. Život má jako jednu velkou hru bez závazků a povinností. Je to sexistické, arogantní tele, které si nechalo převzít svoji přírodní roli samce ženou. Pravděpodobně se cítí poníženy a přehlížený a tak se chová vůči ženě jako hovado, protože už neví, co to je, chovat se k ní jako ke křehké bytosti, co potřebuje jeho ochranou náruč a pomoc. Muži nám prostě zženštěli.

Dnešní ženy jim to však neulehčily a svým chováním si o aroganci vysloveně říkají. Nechápu, proč mají takovou potřebu se vyrovnat mužům naprosto ve všem. Proč, když ženská síla je právě v té bezbranosti a potřeby náruče na schoulení. Z žen se staly mužatky, co mají chování takové, že se jim muži pomalu bojí. Jak se tohle stalo? Možná, že to tkví v tom, že se ženám prostě nelíbily mužské potřeby si všechno vydobýt válkou a ony musely posílat své syny umírat. Proto se postavily na odpor a dnes je najdeme všude, ale ztratily kus své ženskosti a jsou schopny válek stejně jako muži. Je to zvláštní. Ženy jsou jako muži. Už zbývá co s potomky a tak dnešní mládež raději skoro žádné nemá, protože překážejí všemu.

Tak pomalu vymíráme a je to tak asi nejlepší. Kdo nemá sílu žít, nemá tu co dělat.

Svobodnému životu, honění se za kariérou, cestování a všemu možnému, jen na dítě je pořád čas. Pak se rozezní biologické hodiny a žena si pořídí dítě. Má však už nějaký věk a k dítěti se chová spíš jako jeho vlastní babička. Přehnaný strach, odsouvání dítěte k televizi, k počítači nebo chytrému mobilu, protože tam sedí jak packa a tam ho utahaná čtyřicítka pokaždé najde. Co z něj vyroste? Nepraktický samotář ukrytý za obrazovkou.

Zdroj obrázků: Pixabay.com

4 komentáře

Vítejte v diskusi ke článku. Sdílejte své názory, obavy i rady.

  1. K-NOBL-AUCH

    Stranka ma SMRNTZ! Viete zy by som si prial keby stranka neexistovala? Nemala pricinu existovat? Nemali sme dovod patrat po tazkom zvaazi a spustit do priepaste a zmerat ako hlboko sme klesli? Ako brucho velryby v najhlbsom oceane, moja mila dama. Kolko krat ste bola nucena sa spytat KTO zavinil ze vnoucatko asi nikdy mat nebudete? (Neplacte ani ja tu sancu nemam a nebudem!) Kto zavinil ze statisice ba miliony nas su nadbytocni? Kto zavinil tie prazdne oci mladich ludi co nevyzaruju zivot? Kedy naposledy ste videli mlade nadsene stvorenie plne zivota a elanu? Citia ze \"CIEL\" kam mieria je cierna diera co ich vcucne a nieto sily co by tomu zabranila alebo ich vytiahla naspat? KAM NASPAT??? Vas novy format vypada dobre, vidim ze sa nevzdavate snahy podelit so svetom. Citat: \" ztratily kus své ženskosti a jsou schopny válek stejně jako muži. \" Meno je Gina Haspel, Pelosi, Hillaria, Mandelinka (Madelaine) a zastup dalsich. Nehladajme svatenu vodu ta uz dnes nezabera. Hladajme a prosme o zazrak.

    Odpovědět
    • Milena Doušková

      Můžeme prosit jak chceme, Bůh není, nebo oslepl a ohluchl.

      Odpovědět
  2. Jirka

    Chamurappiho zákonník je starý snad 6 tisíc let. Nic o Bohu (bozích). Hlavně o tom, jak se k sobě lidi nesmějí chovat. A také co je čeká, když na ně dojde. Přesně. Advokáti tenkrát nebyli.

    Odpovědět
    • Honza Doušek

      Chamurappiho zákonník se obvykle datuje na dobu 1686 př. n. l. Jen upřesňuji. 6000 let je skutečně moc. :)

      Odpovědět

Prosíme dodržujte slušné vychování a obecný kodex diskutujících.
Názory se daji projevovat i slušně, přesto s důrazem.